​Studie Visa Europe: Elektronické platby jsou nejúčinnějším nástrojem v boji proti šedé ekonomice

Přes 600 miliard korun zmizelo v roce 2014 v šedé ekonomice. Její celkový objem tak v České republice činil 15 % hrubého domácího produktu (HDP). To je dvakrát více než v sousedním Rakousku.

PRAHA, ČESKÁ REPUBLIKA, 30. ledna 2015 – Objem šedé ekonomiky v České republice sice klesá, ale pomalu. Oproti roku 2013 došlo k poklesu v poměru k HDP z 15,5 procent na současných 15,4 procent, což odpovídá celkové částce 612 miliard korun.

Podle studie Šedá ekonomika v České republice, kterou pro společnost Visa Europe zpracoval profesor Friedrich Schneider z University Johannese Keplera v Linci ve spolupráci s poradenskou společností A.T. Kearney, Česká republika v potlačování šedé ekonomiky stále zaostává za svými západoevropskými sousedy. Mezi evropské rekordmany v omezování objemu šedé ekonomiky se řadí například Rakousko, kde se šedá ekonomika na HDP podílí z pouhých 8% .

Meziroční pokles šedé ekonomiky je minimální

Přestože se od roku 2011 objem šedé ekonomiky v České republice daří průběžně snižovat, za poslední rok tento pokles činil pouhé 0,1 %, což je nejnižší údaj za posledních pět let. „Šedá ekonomika je především ekonomikou hotovostní, která umožňuje anonymní nedohledatelné transakce. Spolehlivým způsobem jak ji lze omezit je zvýšit počet elektronických transakcí a podpořit rozšíření akceptace karet také v sektorech, jako je například maloobchod nebo řemeslné živnosti, kde se stínová ekonomika projevuje nejvíce,“ říká Marcel Gajdoš, regionální manažer Visa Europe pro Českou republiku a Slovensko.

Studie rovněž odkazuje na jasnou propojenost mezi velikostí stínové ekonomiky a počtem elektronických plateb. “Například v zemích, kde jsou elektronické platby široce používány, je velikost stínové ekonomiky podstatně nižší než v zemi, kde elektronické platby rozšířené nejsou. Příkladem může sloužit Velká Británie, která je v oblasti elektronických plateb jednou z nejprogresivnějších zemí Evropské unie. Ve Velké Británii každý obyvatel uskuteční více než 300 transakcí za rok a objem šedé ekonomiky se pohybuje okolo 10% HDP. Na druhé straně Turecko, kde se ročně uskuteční šestkrát méně elektronických transakcí než ve Velké Británii, má podíl šedé ekonomiky na HDP celých 27%, ” vysvětluje Friedrich Schneider.

Šedá ekonomika nejvíce postihuje stavebnictví a maloobchod

Celé dvě třetiny šedé ekonomiky v Evropě představuje práce bez platné pracovní smlouvy, která se nejčastěji vyskytuje v sektoru stavebnictví. Zbývající jedna třetina tvoří platby v hotovosti bez vystaveného dokladu. Studie ukázala, že v České republice je tento problém nejpalčivější vedle oblasti maloobchodu a živnostenského podnikání také ve výrobě, cestovním ruchu, pohostinství a dopravě. „Pokud se česká vláda zaměří právě na tyto segmenty, zasáhne až 7 % celkového objemu šedé ekonomiky, který v České republice představuje více než 40 miliard korun,“ upozorňuje Peter Kováčik, Principal poradenské společnosti A.T. Kearney.

Ke zmenšení objemu šedé ekonomiky by měla přispět i elektronická evidence tržeb, kterou hodlá Ministerstvo financí zavést od roku 2016. „Zavedení elektronické evidence tržeb by mohlo státní pokladně přinést každý rok až o deset miliard korun navíc. V současné době je zákon ve vnějším připomínkovém řízení a probíhá technická příprava. Systém fungující v Chorvatsku, který byl inspirací pro elektronickou evidenci tržeb, se velice osvědčil. Chorvatský systém vedl k narovnání konkurenčního prostředí a významně přispěl ke snížení objemu šedé ekonomiky. Zároveň v Chorvatsku došlo ke zvýšení tržeb v oblasti restaurací a pohostinství“, říká náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. Evidence tržeb, i když dříve zaváděnou metodou registračních pokladen se osvědčila také na sousedním Slovensku, kde funguje již od roku 2009. Jak studie ukázala, od roku 2009 tam šedá ekonomika meziročně klesá o 0,4 – 0,5%. Stabilní pokles šedé ekonomiky na Slovensku provází také silný růst elektronických plateb.